Lyrics: Vítězslav Nezval
Music: Vítězslava Kaprálová
"Sbohem, a kdybychom se nikdy nesetkali,
bylo to překrásné a bylo toho dost.
Sbohem, a kdybychom si spolu schůzku dali,
možná že nepřijdem, že přijde jiný host.
Bylo to překrásné, žel, všecko má svůj konec.
Mlč, umíráčku, mlč, smutek ten já už znám.
Polibek, kapesník, siréna, lodní zvonec,
tři, čtyři, úsměvy, a potom zůstat sám.
Sbohem, a kdybychom si neřekli už více,
ať po nás zůstane maličká památka,
vzdušná jak kapesník, prostší než pohlednice
a trochu mámivá jak vůně pozlátka.
A jestli viděl jsem, co neviděli jiní,
tím lépe, vlaštovko, jež hledáš rodný chlév.
Ukázalas mi jih, kde máš své hnízdo v skříni.
Tvým osudem je let, mým osudem je zpěv.
Sbohem, a byloli to všecko naposledy,
tím hůř, mé naděje, nic už vám nezbude.
Chcemli se setkati, nelučme se radš tedy.
Sbohem a šáteček. Vyplň se, osude!"